Ostrov

Z historie obce

Roku 1685 byl vystavěn v Ostrově nový kostel ke cti sv. Mikuláše, jako filiální kostel čermenské fary. Věž stála tam, kde nyní sakristie. Severně od kostela, kde je dnešní farní budova, stála márnice. Na sváteční dny konaly se v Ostrově služby boží. Za to byli Ostrovští povinni faráři v Čermné různými dávkami, k nimž patřil i dovoz sedmi sáhů dříví z ostrovského kostelního lesa. Dříví nadělali domkáři.

Roku 1772 vypukl v ostrovské dědičné rychtě požár, který se tak rozšířil, že vyhořela celá rychta, kostel, fara a osm statků. Z kostela byly zachráněny jen mešní předměty. Ze zbytků tří roztavených zvonů byl později ulit nový zvon ve váze 7 q.

Roku 1773 započala stavba nového chrámu Páně. R. 1798 byla přistavěna věž, která se podobá lanškrounským věžím. R. 1803 byly dány na věž hodiny. R. 1820 byl přelit prasklý zvon a zvětšen, pak vážil 11 q.

Farní kostel sv. Mikuláše v Ostrově je orientovaná sálová stavba se čtvercovým presbytářem a před průčelí přestavěnou věží, na hřbitově zdí obehnaném. Presbytář křížem sklenutý, loď dvěma páry sdružených pilastrů a na nich spočívajících pásů rozdělena na tři travé, křížem zaklenutá. Přechod k triumfálnímu oblouku a k oblouku kruchtovému tvoří výžlabek ze zaoblených rohů vnitřního prostoru půlkruhem vystupující a římsou triumfálního oblouku přerušený. Kůr s vysazenou pavlačí na dvou dřevěných sloupech otevřen obloukem do lodi, podklenut křížově. V podvěží předsíň. K jižnímu boku presbytáře přiléhá sakristie se zdmi 180 cm silnými, spodek bývalé věže.

Vnějšek tvoří hladké zdi s profilovanou římsou, pouze průčelí je více členěno. Věž je do výše obíhající římsy kostelní s rustikou v omítce, nad tím dvě patra s rohy zaoblenými. Ve vpadlých polích jsou okna s kamennou zárubní a kamennou balustrádou v poprsnici. Věž je kryta bání s lucernou. Průčelí je po stranách věže členěno vpadlými poli, nad nimiž jsou pološtíty s kamennou římsou. Nad portálem vchodu v přízemí věže je tympanon nesený volutovými konsolami.

Hlavní oltář je novější, po stranách stojí sochy sv. Blažeje a jiného biskupa v pohnutém postoji (2. polovina 18. století). Obraz byl darován knížetem Liechtensteinem 12. března 1881. Kazatelna je válcový ambon s dlouhým zvonovým spodkem, dělený pilastry, v polích a vespod s rokajovými kartušemi. Jsou zde sedící postavy naděje a lásky, třetí byla patrně odstraněna kvůli připojenému schodišti. Na stříšce je anděl s pochodní a knihou (2. polovina 18. století).

Křtitelnice má hladkou mísu ukončenou pásem s rosetami, nese válcovitý vršek opřený o voluty, nahoře je kupole se křtem Páně (polovina 19. století). Lustr je skleněný, na obručích jsou zavěšené řetězy broušených skel a skleněné květiny (1. polovina 19. století). Rámy křížové cesty jsou pravoúhlé s řezanými rokajovými nástavci, samotná křížová cesta je z roku 1771 a byla opravena roku 1857.

V sakristii se nachází dubová kredenc (prádelník) s mosazným kováním z věnců, girland a stužek z konce 18. století, vršek je novější. Kalich je měděný, tepaný, se stříbrnou kupou, vše zlaceno, vysoký 21 cm. Noha je hladká, žebrovaná, osmiboký ořech hruškový, kupa hladká bez košíku (začátek 19. století).

Ciborium je měděné, tepané a zlacené, 22 cm vysoké. Noha je trojdílná s vystupujícími žebry, mezi nimi rokajové kartuše. Ořech je vázovitý, trojdílný, s volutami, stříbrný košík s kartušemi, hřebínky a zrcadly (polovina 18. století).

Monstrance je měděná, tepaná a zlacená, 55 cm vysoká. Noha je vzdutá, čtyřlaločná, zdobená andělskými hlavami, růžemi a páskovým ornamentem, nodus hruškovitý se třemi zrcadly. Kolem schránky je před paprskovým rámem druhý rozvilinový, nahoře Bůh Otec a po stranách adorující andělé. Na koruně je nápis: OLMITZ ANO 1794 MICH HAT GEGOSSEN ANTON OBLETTER. Pod ním pás akantů a lokajů. Nad věncem jsou reliéfy P. Marie a Snímání, kolem nápis FRANZ WURST.